14 ledna 2018

Báseň o třech rytířích

Po mnoha letech jsem opět narazil na báseň, kterou mi matka předčítala ze svých sešitů s básněmi, ale i když jsem sám od sebe nejevil větší zálibu v básních, přece mě má matka dokázala svým krásným přednesem natolik upoutat, že jsem ji několikrát sám požádal, aby mi zas něco přečetla. 
Ona měla dar vybrat mi takové básně, které mne zaujaly a když jsem si po letech, chtěl některé z oněch veršů, částečně uvízlých v mé hlavě znovu přečíst, zjistil jsem, že nevím od koho ta báseň je, ba ani jak se jmenuje.
K této básni jsem měl i svůj osobní vztah, protože jsme od dob studentských byli také tři kamarádi, Rudla, Vlastík a Mirek, kteří vždy drželi pohromadě a měli společný negativní názor na tehdy panující totalitu. Rudla zemřel první, ještě jako mladík, Vlastík odešel jako druhý už coby důchodce a já tady dosud zacláním, jako bych chtěl hlídat tento svět, což nemíním, ale tuto báseň mám rád.

Josef Svatopluk Machar:
ROMANCE O TŘECH RYTÍŘÍCH A JEJICH LAVIČCE

Dvůr Ferrarského vévody
nenajde rovných okolo,
jím zaměnili Olymp svůj
Mars, Venuše i Apollo.

Však pýchou dvora celého
a skvostem v slávě knížete,
tři rytíři jsou přátelé,
jímž rovných sotva najdete.

Jako tři lístky jetele,
jinak je nikdo nespatří,
ne jeden z nich, ne nikdy dva,
než spolu vždycky všichni tři.

Lavičku dali udělat,
kde panstvo nejvíc chodilo,
lavičku, na níž vedle nich
už více místa nebylo.

A v smíchu, žertech, hovoru
tam sedávali všichni tři,
jako tři lístky jetele,
což jinde člověk nespatří.

I vévoda by přised' rád,
i dámám se tak zlíbilo,
však dali hlavy v hromadu,
a místa víc tam nebylo.

I přišel čas, že jednoho
smrt odvedla si bezcitná,
tu odřízli kus lavičky
a sedávali nyní dva.

I přišel čas, smrt přišla zas                                     
a druhého si vedla k tmám,
poslední rytíř lávky kus
odřízl zas a sedal sám.

Tak seděl až zas přišla smrt
a odvedla jej, kam ty dva
a opuštěná zůstala
lavička malá dřevěná.

A máš-li v žití přátele
buďte jak lístek jetele
a buďte pokud žijete,
jak rytíři na lávce té...

    - - - oOo - - -
        POEM

Žádné komentáře: