Stále si vymýšlíme nové a novější novely zákonů, a ani ti nejkompetentnější právníci se v tom už nevyznají. Nechápu, že křesťanům stačilo jen desatero přikázání božích, aby se vědělo, co je dobro a co je zlo. A v tom přesně tkví naše potíž s vymahatelností práva a zákonů u nás.
Podle mého selského rozumu je celá chyba v tom, když se snažíme jenom ctít doslovnou literu zákona a ignorujeme „ducha“ zákona.
Jelikož je ale každý napsaný paragraf sestaven z vět a slov a prakticky každé slovo může mít více významů, proto je i význam celého paragrafu zamlžený. Příkladně, když řeknu: „ve středu“, může to znamenat den v týdnu středu, ale může to také znamenat „ve středu města.“ Když si pak člověk představí ty statisíce právních paragrafů, ve sbírce zákonů, pak je pravděpodobnost hraničící s jistotou, že i právní názory juristů se mohou od sebe diametrálně lišit. A tento fakt nahrává právníkům, dělá z nich bohy, ale způsobuje problémy nám, obyčejným lidem...
A tady by nám mohl pomoci ten, mnohými juristy zesměšňovaný "duch" zákona. Tam, kde není nad slunce jasné, jak se má tomu kterému paragrafu rozumět, stačí si říct: „Chtěli, ti námi zvolení, legislativci koncipovat tento zákon ve prospěch slušných a poctivých občanů této země, nebo chtěli podporovat gaunery, zloděje a podvodníky, či vrahy?“ Odpověď je logicky jednoznačná: NE! Takže prosím, ctěte ducha zákona a nepitvejte se ve všech významech jednotlivých slov a slovíček...
Tak musí uvažovat každý soudce, ale takhle by měli uvažovat i advokáti. Jenže advokát, ten často ví, že obhajuje padoucha, a proto se chce v paragrafech šťourat, duch zákona, tak jak ho jeho autoři mínili, ho nezajímá a vymýšlí si jiná možná vysvětlení. Advokát totiž ví, že čím většího gaunera se mu podaří z obvinění vysekat, tím větší bude jeho honorář. Takže, řečeno v nadsázce: "Když v zákoně stojí třeba slovo krádež", advokát může říct: "Držím se litery zákona, o tunelování tam nic nestojí! Navíc, tento člověk je čestný, proto také si ho zvolilo několik tisíc lidí a věří mu!"
Co s tím dělat? Poslanci to řeší stále novými novelami a novelami novel, jenže tím se stále více vzdalujeme od smysluplného a všem jasného práva na spravedlnost. To znamená, nikoliv vynalézat stále nové zákony, ale naopak zeštíhlovat sbírku zákonů, u soudů se nedržet otrocky litery zákona, nýbrž klást důraz na ducha, čili na autorský záměr zákona a zvykové právo...
Co s tím dělat? Poslanci to řeší stále novými novelami a novelami novel, jenže tím se stále více vzdalujeme od smysluplného a všem jasného práva na spravedlnost. To znamená, nikoliv vynalézat stále nové zákony, ale naopak zeštíhlovat sbírku zákonů, u soudů se nedržet otrocky litery zákona, nýbrž klást důraz na ducha, čili na autorský záměr zákona a zvykové právo...
Třeba taková akce "Já na bráchu - brácha na mne" nebo "Ruka ruku myje" a další podobná obcházení zákonů, to zní pro laika docela nevinně, ovšem když podřízená slípka řekne o svém šéfovi, který je čistě shodou okolností premiérem vlády: "Jestli on spáchal nebo nespáchal nějaký podvod, by se mělo řešit až po vypršení jeho mandátu, to jest za čtyři roky!" Načež hodný šéf se ji za to odmění tím, že ji jmenuje ministryní spravedlnosti! Upozorňuji, že to sice zní jako fabulace, ale ono se to fakticky stalo v červnu 2018. A to ještě není zdaleka všechno! Krátce po jejím uvedení na ministerstvo nějací "šťouralové" objevili, že její diplomová práce "O pěstování králíků", absolutně nijak nesouvisí s právnickou praxí ministryně spravedlnosti a navíc je to částečně opsaný plagiát...!
Tento případ, nejvtipněji okomentoval jeden z normálně myslících politiků: "Pánové, to se nedá takhle akceptovat, my tu přece nejsme pro srandu králíkům!"
PS: V tomto našem státě se stalo něco, s čímž ústava absolutně nepočítala, že by se totiž dva nejvyšší představitelé státu spojili proti občanům, kteří musí tančit dle jejich taktovky. Oligarcha s mnoha střety zájmů, vidící smysl života v milionech, miliardách či bilionech a hlava státu, která sice není se svatozáří, ale je neomylná, je nedotknutelná a též nezodpovědná za nic! To se to pak vládne..!
PS: V tomto našem státě se stalo něco, s čímž ústava absolutně nepočítala, že by se totiž dva nejvyšší představitelé státu spojili proti občanům, kteří musí tančit dle jejich taktovky. Oligarcha s mnoha střety zájmů, vidící smysl života v milionech, miliardách či bilionech a hlava státu, která sice není se svatozáří, ale je neomylná, je nedotknutelná a též nezodpovědná za nic! To se to pak vládne..!
Žádné komentáře:
Okomentovat