24 října 2018

Ladná zubařka a alkoholik

 V článku „MUDr Hraběnka" jsem popsal, jak jsem si v Německu vyhledal praktickou lékařku. A sice podle toho, že měla v telefonním seznamu titul Gfn., což znamená Gräfin = hraběnka. Stejnou metodou jsem chtěl vyhledat i zubařku, jenže jsem žádnou hraběnku-zubařku v celém seznamu nenašel. Pak mi ale náhodou padlo oko na jméno MUDr. Lada Hronová. To ve mně vyvolalo představu ladné Češky a tím bylo rozhodnuto.
Paní doktorka byla skutečně Češka a nejenže byla ladná, ale navíc byla i vnadná, což mělo své výhody. Když se nade mnou skláněla, měl jsem překrásný výhled a když mi strhávala zubní kámen, stála za mnou a opírala se ňadry o moji hlavu. Působilo to jak umrtvující injekce, v ten moment jsem necítil žádnou nepříjemnou bolest, ležel jsem jak v agonii, a ani jsem necekl, i když jí škrabka sjela do dásně.
Největší výhodou ovšem bylo to, že z titulu skutečnosti, že jsme oba Češi, mne vedla jako soukromého pacienta i když jsem byl na pokladnu. Řekla mi: „Víte, pane Tomsi, my Češi musíme držet při sobě - a tohle je to nejmenší, co pro vás mohu udělat.“ Znamenalo to, že jsem vstupoval do speciální malé čekárn
y jenom pro soukromé pacienty, aby to nebudilo nevoli u ostatních. 
Na řadu jsem přicházel hned, jakmile doktorka dokončila ošetřovaného pacienta. To byly časy, prvně jsem chodil k zubaři rád a to čtyřikrát do roka na kontrolu, takže mě už od té doby zuby nikdy nezabolely. Jako zubařka tam měla rito, protože byla machr, peněz jak šlupek, a její manžel Tony tudíž vůbec nemusel chodit do práce. Celý den se flinkal po baráku nebo v zahradě a při tom hulil a pařil koňak, jako zjednanej. 

Slovo dalo slovo a jednou jsem je pozval k nám domů na přátelskou návštěvu, spojenou s dobrou večeří, kterou jsem pro jistotu vařil sám, manželka byla vařící antitalent. Věda, že Tony pije koňak, postavil jsem na stůl plnou půllitrovou láhev Remy Martin. Ženy pily víno, já pivo, takže ten koňak pil vlastně jenom Tony. Zábava byla dobrá, myslím, že se jídlo povedlo a když bylo asi deset hodin řekla paní doktorka manželovi, jenž si právě naléval dalšího panáka: „Tony už nepij, víš, že pojedeš!“ Všiml jsem si, že ta láhev je už z 80% vypitá a Tonyho brunátná tvář spolehlivě ukazovala stav jeho opilosti. Protože jsem viděl, že doktorka celý večer ucucávala jednu sklenku vína, myslel jsem logicky, že pojede ona.
“Já myslím, paní doktorko, že byste měla jet vy, váš pán má už aspoň 3 promile.“
„Ne, ne. My jsme tady tím velkým Mercedesem s automatikou a ten já neumím řídit. Já jezdím jen s mým malým renaultkem.“ A mezitím její Tony vymlaskl dalšího prcka.
„Tak, ž-ženo, zvedni se a j-jedem“, pronesl vrávoravě.


Pokusil jsem se ještě jednou je přemluvit, aby jela ona, ale oba trvali na svém. Když odešli měl jsem z toho dost špatné svědomí, v Německu totiž platí zákon, dle kterého je v případě autohavárie spoluodpovědný i ten kdo před jízdou poskytl řidiči alkohol. Ale netrvalo ani pět minut a rozzuřený Tony byl nazpět u našich dveří.
„To je hnus“, soptil, „dovolte mi od vás zatelefonovat na policii, tam je taková ňáká kráva a nechce mi uhnout, abych moh‘ vyjet!“
„Počkejte, pane Hrone, nemůžete přece volat policii, vždyť poznají, že jste pil!“
„Tak co mám teď dělat s tou krávou?“
„Moment, já tam půjdu s vámi se na to podívat, co se vlastně děje.“
Venku byla tma jako v pytli, neboť ani měsíc nesvítil, zato ale romantické nebe bylo hustě posypané hvězdičkami. Na tom našem temném parkovišti za domem stál rozsvícený mercedes a u něj už dost nervózní čekala paní doktorka. Asi dva metry za ní svítilo menší auto, kde postávala jakási mně zcela neznámá žena, živě diskutující s jiným, rovněž značně opilým mužem.
“Tady to vidíte“, křičel Tony, ukazuje na ni, „ta-tadlencta pani tady mi nechce schválně uhnout, abych moh‘ no-normálně v-vycouvat z parkoviště!“
„Pane Hrone“, řekl jsem mu tiše, „ta dáma stojí se svým autem dost stranou, takže můžete klidně vycouvat, já vám ukážu, tady krásně projedete.“
„Ne -n- né, já mám veliký auto a vidím, že to tady neprojedu!“, tvrdil si svoje Tony.
Popošel jsem tedy k oné dámě a řekl jí tiše: “Madam, prosím vás, já to sice vidím, že se tu dá projet, ale couvněte o metr zpět ať ten výpitka tady neoblbuje a konečně odjede.“
„Ne, já necouvnu, ten pán totiž šel volat policii a já chci ať viděj, že mu nebráním, že je to on kdo je nalitej jak...“, a muž vedle ní dodal: „...v-vožralej jak Dán!“
„Madam“, řekl jsem jí prosebně, „on nevolal policii, nenechal jsem ho telefonovat a rozmluvil jsem mu to, prosím couvněte, nebo jinak to tu nevyřešíme ani do rána.“
„Tak dobře, já couvnu, ale takhle napitej stejně nikam nedojede, teď bych nejradši na něj poslala policajty já sama!“, prohlásila ta dáma a zahrozila mu pěstičkou.
„Madam“, řekl jsem jí jako na usmířenou, „podívejte se, vždyť ten váš manžel je taky na mol, nebudeme to dále dramatizovat.“
„Dovolte, to není můj manžel, proboha“, vzepjala se jako kobylka šedá, kovat se nedá, „ten šel tady náhodou okolo, já ho vůbec neznám!“
„Promiňte, nechtěl jsem se vás dotknout, nezlobte se, omlouvám se!“
Dáma se pousmála, sedla si za volant a načež odjela o takový kus, že i rozostřenému oku spiťara Tonyho to vyhovovalo a on konečně vycouval. Doktorka na mne ještě křikla, že nám zavolá jak dojeli, a dáma se mohla konečně postavit na uvolněné parkovací místo. Mezitím odvrávoral i onen pocestný, který teď v záři reflektorů vypadal jako bezdomovec, co právě vylezl z kontejneru. Takže jsme se tomu s tou dámou nakonec zasmáli, představili se a
s milou sousedkou Elen jsme se spřátelili...

https://www.youtube.com/watch?v=8xHtvZESADo

6 komentářů:

Naďa řekl(a)...

A co tady, Mirku, zubař(ka), dobrý?

Mirek Toms řekl(a)...

Tady v Česku, Naďo, mám zatím jen mužské zubaře (bohužel) a teď, co jsem se dal na dráhu implantátovou mám sice jednoho pana doktora, ale zato celý štáb ladných sestřiček...

Anonymní řekl(a)...

Mirku, předpokládám, že dojeli dobře, ale teda - trnu u toho ještě teď ... NULI

Mirek Toms řekl(a)...

Ano, NULI, dojeli dobře! Anděl strážný měl ale jistě co dělat...

Anonymní řekl(a)...

To bylo skvěle napsané. Musím ale říct, že můj muž, když ví, že pojede nevypije ani kapičku, v tomto je zásadový a jsem za to ráda.

Mirek Toms řekl(a)...

Děkuji za příspěvek zcela anonymní dívce XYZ...