2 signální soustavy (u žen)

Většinou se s mojí milou manželkou při obědě bavíme na nějaké právě aktuální téma politické, o čemž si myslím, že není tématem dobrým a tak se postupně od politických kauz odpoutáme k jakémusi filozofování o životě. Nakonec se pokračuje u kafíčka, kde necháváme zaznít ty nejlepší vzpomínky z dovolených. Je zvláštní, že si má žena vzpomíná na momenty, které jsem já už dávno zapomněl, jako zcela nedůležité, ale když já si vytáhnu nějaké vzpomínkové eso, tak ho ona klidně přetluče kulovým spodkem zcela tuctové vzpomínky.
Načež se mě zeptá: „Miri, co bys chtěl abych uvařila zítra k obědu?“ To je pochopitelně otázka položená ve zcela nesprávný čas, protože s mým plným žaludkem nemám chuť na nic, takže jí odpovím indiferentně: „Nóó, Jituš, já myslím, že bys zítra eventuálně ani nemusela vařit vůbec a raději jen relaxovat, jsou zde zajisté ještě nějaké zbytky..."

Žena místo toho, aby byla ráda, aby jásala, že nemusí vařit, mi začne vědecky vysvětlovat, že existuje první a druhá nervová signální soustava, při čemž ta první vnímá signály, které jsou pouze odrazem reality, ale ta druhá, to je myšlení na základě abstraktních podnětů. Člověk má prý na rozdíl od zvířat vyvinutou i druhou signální soustavu, ale bohužel je to tak, že muži většinou používají jenom tu první. Tím mně bylo docela nenápadně a diplomaticky zaobleně naznačeno, že v naší rodině to s tou svojí  hlavičkou musí často zachraňovat jenom ona - má žena! 

Zeptám se své ženy: „Drahá, vysvětli mi, jak souvisí ta tvá vysoce sofistikovaná přednáška s mojí chutí třeba na segedínský guláš?“

„To je jednoduché“, říká žena, „ty když máš plný žaludek, tak je ti jedno co bude zítra. Teprve až dostaneš hlad, začneš se shánět po tom co je v ledničce, tak to je přesně příklad té první signální soustavy. Zatímco já už dnes vím, že budu mít zítra hlad a přemýšlím, co budu vařit a co budu muset k tomu vaření případně nakoupit, víš - a to je ta důležitá druhá signální soustava!“

„Takže, abych to shrnul do tzv. resumé“, doplňuji její vysvětlení, „my muži se chováme jako zvířata a pouze vy, inteligentní ženy, jste vlastně plnohodnotní lidé! Já jsem ovšem četl jiný vědecký citát, že žena je nejinteligentnějším tvorem na zeměkouli - po člověku!“

„No, to je nehorázná pivní debilita, která nemá s vědou vůbec nic společného!“

„Představ si, ty moje Drahá, Druhá, Signální Soustavo“, řekl jsem manželce roztomile, „že je vědecky i experimentálně jasně prokázáno, že průměrná váha mužského mozku je o 200 gramů vyšší než průměrná váha mozku ženského!“

Ženě to zajiskřilo v očích: „To je sice možné, jenže ovšem zapomínáš, na to, že u mozku je rozhodující kvalita, tedy nikoliv kvantita!   Podívej se, milý můj mužíčku, uvedu  ti inteligentní  příklad:
Takový delfínek má mnohem menší mozek nežli slon a přesto je inteligentnější! A víš co já udělám? Poslechnu tě a zítra nevařím! Připrav si vrchovatě nacpanou šrajtofli, půjdeme spolu na luxusní oběd a já už vím přesně kam: do prvotřídní francouzské restaurace v Alcronu!“ A skutečně: Má DDSS (drahá druhá signální soustava), tak jako skoro vždycky, v tomto slovním souboji zvítězila!

https://youtu.be/lfUMVq0d8Nc     

(Ty jsi můj anděl strážný)