15 června 2020

Na shledanou v lepších časech!

Na této fotografii mi připadá Jan Masaryk, jako by nám říkal: "Na shledanou v lepších  časech!" Netušil, že mu zbývá už jenom pár dní života... No, a tohle jsou jeho známá poslední slova  po návratu z Moskvy: "Odjel jsem do Ruska jako ministr zahraničí ČSR a vracím se jako Stalinův pacholek",  to nikdy  nezapomenu! 
Ono je tomu už 75 let  a  Rusko se vůbec nezměnilo!
Dne 10. března 1948, to jest přesně za třináct dní po puči levicových poslanců a ministrů, byl Jan, syn našeho prvního českého prezidenta Tomáše G. Masaryka: Jan Masaryk (62) zavražděn (!) a to přímo na Hradčanech u sídla českých králů!  Horší potupu si Rusáci na nás nemohli vymyslet!  Kam se na ně hrabal i ten kreténský zhovadilec  Hitler!   A proto náš lid
to bral jako: Jan byl vyskočen z okna svého pokoje na Hradčanech! Dnes to máme po tolika letech potvrzeno. Podobně, avšak masově, to předvádí dnes Putin postupným, vyvražďování Ukrajiny i za cenu stejných ztrát svého lidu!

Ten březnový den 1948 si moc dobře pamatuji, bylo chmurné a chladné rráno...
Stál jsem na stanici tramvají číslo 17 a 21 u Žlutých lázní v Praze-Podolí. Jeden z příchozích zvolal hlasitě: "To je děsný, náš Honza Masaryk prej vyskočil z vokna!"
První, co mě napadlo, že ještě před pár dny, po komunistickém puči, jsme si s kamarády ve škole říkali: "Štěstí, že tu ještě máme Honzu Masaryka a našeho prezidenta E. Beneše!" A jen o 13 dní později už Honza není a to jsem ještě netušil, že i Benešovi zbývá posledních šest měsíců živoření v isolaci bez národa  ve své vile v Sezimově Ústí, kde pod jeho oknem na betonovém chodníčku sem i tam v okovaných botách pochodovali policejní "hlídači", aby těžce nemocný muž nemohl ani spát!

Když mi přijela jednadvacítka s černými praporky na střeše, tak já na štrece Žluté lázně - Jindřišská věž, měl dobrých 30 minut času k rozjímání této situace. Naše třída (sexta gymplu) byla celkem zamlklá, až na veselé, ale jinak zarytě přiblblé soudruhy komunisty: Švába, Kříže a Skálu...
Sice se nikdy nevyšetřilo, jak to vlastně s tím Honzou bylo, což se taky nikdy nevyšetří, protože důkazy mají jen Rusáci v archivech, ale ti je nikdy nevydají,  to je radši omylem zkartují, jak se to praktikuje i u nás na hradě.  Ale ono je to vlastně jedno, protože celý inteligentní svět ví,  jak Rusové řeší personální otázky v tisíci jiných případech dodnes. Proč by se tenkrát měli zachovat jinak v případě Honzy, než jak byli zvyklí? (carská rodina a gulagy). Jan měl prostě smůlu, že se souhrou neblahých okolností dostal do nové Gottwaldovy vlády!  To by přece ten šílený diktátor a vrah Stalin, nikdy v životě  nevydýchal!
Od tohoto dne jsem se stal anti-komunistou a věděl, že do partaje KSČ nikdy v životě nevlezu, to by byl pro mne mravní poklesek nejhoršího druhu. Proč mě tolik lidí nechápe? Vždyť přece už to slovo komunismus zní odporně jako vulgární nadávka!  Je to marxisticko-bolševická partaj zhovadilců, bez jakékoliv morálky, která dovedla mistrným lhaním oblbnout celé masy těch jednoduchých lidiček a tak jim vsugerovat, že komouši jsou ti zachránci světa na věčné časy...

Čas oponou trhl (70 let) a my jsme asi vinou ztráty paměti větší části  našeho národa v podobné situaci, že se radikální levičáci zase derou k moci a jejich mírnější Beta–mutace, sociální demokrati, jim to ze všech sil umožňují, tak, že kašlou na Bohumínskou smlouvu a berou je sebou do výtahu k moci!
Je to paradox, když si pamětník uvědomí, že KSČ tenkrát když se dostala únorovým pučem k moci, tak tuto svojí matku, Soc-Dem, ze které se kdysi sama vylíhla - bez jakýchkoliv skrupulí a problémů politicky popravila!  To byla ta je- jejich "bolševická tolerance". Pak tito soudruzi tolerovali vládu StB Bureše a kolaborovali s partají ČSSD, kterou sami v roce 1948 prý  na »věčné časy«  zlikvidovali...!

Moje oblíbená definice naší vlasti zní:  MY JSME NÁROD SICE MALÝ, ALE  ZA TO  DEMENTNÍ...  Jak je možné, že si kromě V. Havla volíme samé
levicové podvraťáky?   To prosím neberte jako nadávku, to je diagnoza! 
Kdo s tím nesouhlasí, tak ať mi vysvětlí, proč si konečně nedokážeme zvolit do če-
la státu inteligentního, slušného, čestného a neprolhaného prezidenta? Proč se jen stále rádi vracíme do stejného marasmu bolševických lhářů, katanů a bezcharak-
terních fůjtajblů?  Vycházím z faktů: Od nadějného Havla se brzy začla opět vracet
ta naše známá "blbá nálada" a noví prezidenti  inklinovali zas víc a více k diktatuře nežli pravdě a lásce. Nadávali nám  do "pravdoláskařů" a všichni to víme, jak to
 žalostně dopadlo... Kausa za kauzou se valí na nás o 106...

Ale jednu naději přece jenom mám,  je to  takzvaný ideální  premiér-slušňák,
pan  PETR FIALA a možná i nový prezident PAVEL...?
Zde musím zdůraznit, že nová vláda premiéra Fialy ukazuje nejen vysokou úroveň
inteligence a vládního rozhledu, ale i nečekanou odvahu, když se svými "sedmi statečnými'' ministry ( J.Č,  V.R,  J.L,  V.V,  M.J,  Z.S,  M.K.)  odjeli  v utajeném režimu do války na Ukrajině, jednat o pomoc a spolupráci s jejich vládou. Řekněte
si sami: udělal by něco takového Babiš nebo třeba kterýkoliv přitroublý levičák?
 
MOJI  VÁŽENÍ  ČTENÁŘI!
Tento článek je svým způsobem výjimečný a poslední.  Všechny následující mé články jsou opět optimistické, protože já jsem celoživotní optimista. Jsou to vlastně mé memoáry,  pod názvem  MÉ MOÁRY... 
Měl jsem už  91. narozeniny  a tak Vám chci říct, ne snad proto, abyste mi mohli pogratulovat, ale abyste se zamysleli nad několika moudry, což nejsou slova má, ale dlouho sbíraný výběr zlatých slov, lidí mnohem moudřejších než jsem já:
Rozjímejte:   Nic mě to nestojí být slušným, stačí kolikrát jen úsměv a potlačit v sobě nedůvěru, že kolemjdoucí je asi šmejd, protože ho neznám!   Kádrujme ho!
A nejlépe úplně všechny! Kádrujme tak, jak to dělali už kdysi dva Josefové: Goebbels a Urválek!
Bojme se migrace i prolomení Benešových dekretů, bojme se návratu šlechty, bojme se všeho, co by mohlo přijít zvenku, hlavně ze západu, bojme se EU, bojme se migrantů i hurikánů a všech odrůd i mutací coronavirů a vůbec všeho, ba i to ovoce a potraviny z ciziny, vše může být otrávené! Bojme se otevřít hubu!

A hlavně:  Nezapomínejme, jak nám bylo dobře za těmi ostnatými dráty!!!


Žádné komentáře: