Den má začít v klidu u snídaně

Takzvané »píchačky«, neboli docházkové hodiny, jsou úděsně strašným vynálezem zkázy, což totiž nutí lidi námezdně pracující k přesné dochvilnosti, ale současně v nich potlačuje jejich  přirozenou pracovitost.  Funkce všech píchaček ti říká: „Hlavní tvá povinnost je zde si odpíchnout včasný start do práce, za to bereš prémie, ostatní už můžeš nějak proflinkat, to nikoho nezajímá. Včasný příchod je měřítkem tvé kvality!  

To byl můj problém když jsem v šedesátých letech pracoval v Tesle. Do 6:00 tiskly píchačky černě a od 6:01 červeně, takže můj šéf na první pohled viděl, kolikrát jsem v měsíci přišel pozdě. Při dvou červených příchodech 6:01 jsem musel na kobereček k náměstkovi. Ten mě zpražil, že jsem lajdák a že mi zarazí prémie! Nedal jsem se: „Jezdím 30 až 45 minut po střechu nabitou tramvají z Podolí do Karlína, mám celkem nulu pozdních minut a naopak mám tři hodiny 15 minut neplacených přesčasů, takže za co jsem vlastně trestán pokutou cirka 400,- Kčs? Za tu vteřinu po šesté hodině?

Náměstek začal něco hulákat o tom, že to je příkazem soudruha ředitele, přísně trestat veškeré tzv. pozdní příchody a 6:01 je už taky pozdní příchod, protože než dojdu na své pracoviště, tak to určitě trvá nějakou minutu. To mě zvedlo ze židle: „A když musím na záchod, tak to taky trvá nějakou minutu a když se musím vysmrkat, tak tím ztrácím aspoň deset vteřin! Ale, když budu celý den za prknem chrápat a práci jen předstírat, tak to nikomu nevadí, hlavní je, že nemám červený příchod na píchačce!“ 

Že jsem si tímto způsobem opět zhoršil svůj, již tak dost mizerný, kádrový posudek je na bíledni.

Teprve když jsem nastoupil do práce v Německu, poznal jsem, že to jde i jinak a to, neskonale líp. Měli jsme tam sice také jakousi moderní elektronickou píchačku, ale nikomu tam nezáleželo na tom v kolik hodin přijdu do práce, nýbrž, zdali splním daný termín úkolu. Šéf našeho teamu nám pouze řekl, abychom kvůli telefonátům zákazníků byli vždycky k dosažení v kanceláři zhruba mezi desátou a třetí hodinou. Pouze v měsíčním výkazu, musel mít každý na svém kontě celkový počet odpracovaných hodin v souladu s celkovým počtem pracovních hodin v tom kterém měsíci.
Takový způsob práce člověka neuráží, naopak podporuje pracovitost, protože každý ví, že čím dříve ten svůj úkol zvládne, tím na tom bude lépe a může si pak vybrat za eventuální přesčasy náhradní volno, spojené třeba s víkendem, nebo prostě tak, jak to potřebuje.
Pouze když bylo třeba nějaký veledůležitý úkol splnit v kratším čase, byl tento  projekt označen jako urgent a „placené přesčasy.“ Pak se samozřejmě za přesčasy nevybíralo náhradní volno, ale peníze. Komplikace byla pouze v tom, že ze zákona se nesmělo pracovat déle než 10 hodin denně a tudíž se pro delší pracovní dobu muselo žádat u odborů o výjimku, což obvykle nikdy neprošlo. Rovněž pokud by si někdo přivydělával prací po večerech či nocích u jiné firmy, byl to důvod k okamžité výpovědi s odůvodněním, že nevyspalý a unavený pracovník nemůže podávat takový výkon jako řádně odpočatý.
V západním Německu se mi pracovalo velice dobře, byla tam úžasně dobrá kamarádská parta, což zřejmě pramenilo z toho, že lidé byli spokojeni se svým výdělkem a neměli důvod někomu cokoliv závidět a zároveň si vážili toho, že se dostali do takové exkluzivní firmy.

Užili jsme si tam družnou zábavu na pracovišti a když nám něco vadilo, jako třeba kouření, řešili jsme to příkladně tímto způsobem (viz můj plakát na dveřích naší kanceláře):
"Všechny  návštěvy nás potěší - jedny tím když přicházejí a druhé tím když odcházejí".

Sedmadvacet let, které jsem tam pracoval, mi hodně dalo a hodně mě to změnilo k lepšímu, takže jsem logicky nemohl být spokojen s tím, s čím jsem byl tady konfrontován po svém návratu do staré vlasti. Když  jsem však, kvůli své nemocné matce, chtěl zde žít, musel jsem hodně spolknout a nově si zvykat na dané české post-komunistické prostředí. Kdykoliv jsem ale něco zde kritizoval a vysvětloval, že to jde dělat lépe, byl jsem označován kdejakým bolšánem za zrádného emigranta, který kálí do vlastního hnízda. Lid český si prostě své, komunisty zavedené návyky, nechce nechat vzít a v nás, navrátilcích, nutně vidí samé přechytralé nafoukance...

https://youtu.be/jVpJG4C2HMg